#CO SE MĚNÍ V PRÁCI: Kolikrát si za život vybereme kariéru?

Vybrat si školu. Vystudovat. Najít si práci. A pak už jen postupovat dál.

Tak nějak vypadala představa o kariéře, se kterou vyrůstaly celé generace. Jenže dnešní patnáctiletí vstupují do světa práce, ve kterém může být mnohem důležitější něco jiného: umět si vybrat znovu.

Výběrem střední nebo vysoké školy totiž kariérní rozhodování nekončí. S velkou pravděpodobností se k němu během života vrátíme ještě mnohokrát.

Kolikrát vlastně změníme kariéru?

Na internetu se často objevuje tvrzení, že dnešní člověk za život změní kariéru pětkrát, sedmkrát, někdy dokonce dvanáctkrát.

Jenže pozor. Tohle číslo nemá příliš pevný základ.

Americký Bureau of Labor Statistics, jeden z největších zdrojů dlouhodobých dat o pracovním trhu, výslovně uvádí, že počet změn kariéry za život nesleduje. Důvod je vlastně docela zajímavý: co přesně je změna kariéry?

Když se z programátora stane vedoucí vývojového týmu, změnil kariéru? Když učitel začne řídit školu? Když novinář přejde do marketingu? A co účetní, která stále pracuje jako účetní, ale velkou část její původní práce převzala technologie?

Hranice mezi změnou zaměstnání, profese a celé kariéry je čím dál méně zřetelná. Bureau of Labor Statistics

Měřit však můžeme něco jiného. Například dobu, kterou lidé zůstávají u jednoho zaměstnavatele. V USA činila v roce 2024 mediánová délka zaměstnání u současného zaměstnavatele 3,9 roku – nejméně od roku 2002. Bureau of Labor Statistics

A ještě podstatnější změna se odehrává uvnitř samotných profesí.

Možná nezměníme profesi. Profese změní nás.

Podle Future of Jobs Report 2025 od World Economic Forum očekávají zaměstnavatelé, že se do roku 2030 změní nebo zastará 39 % současných klíčových dovedností pracovníků. Pokud bychom si světovou pracovní sílu představili jako 100 lidí, 59 z nich bude do roku 2030 potřebovat další vzdělávání nebo rekvalifikaci. World Economic Forum

To je možná ještě zásadnější zpráva než otázka, kolikrát změníme zaměstnavatele.

Můžeme totiž zůstat ve stejné profesi – a přesto za deset let dělat velmi odlišnou práci.

Stačí se podívat na to, co během několika let udělala digitalizace s prací marketérů, grafiků, personalistů, překladatelů, účetních nebo programátorů. Generativní AI tuto proměnu ještě urychluje.

World Economic Forum odhaduje, že strukturální změny na pracovním trhu do roku 2030 zasáhnou ekvivalent 22 % dnešních pracovních míst. Očekává vznik přibližně 170 milionů nových rolí a vytlačení asi 92 milionů současných. Celkový počet pracovních míst tedy podle tohoto modelu neklesá – výrazně se však mění jejich struktura. World Economic Forum.

Připravujeme na to mladé lidi?

Tady přichází zajímavý paradox.

Po patnáctiletém člověku stále chceme odpověď na otázku:

„Čím chceš být?“

Možná bychom se měli mnohem častěji ptát:

„Co umíš? Co tě baví? V čem máš potenciál? Co je pro tebe důležité? A jak se podle toho dokážeš rozhodovat?“

Protože konkrétní povolání se může změnit. Schopnost poznat své silné stránky, učit se, rozhodovat se a reagovat na změnu si můžeme přenášet z jedné životní etapy do druhé.

A právě mladší generace už zřejmě část této změny vnímá.

Generace Z už kariéru vidí trochu jinak

Deloitte se ve svém globálním průzkumu v roce 2025 ptal více než 23 tisíc příslušníků generace Z a mileniálů ze 44 zemí. Jen 6 % respondentů uvádělo jako svůj hlavní kariérní cíl dosažení vedoucí pozice. Mnohem větší význam získávají možnosti učit se, smysluplnost práce, finanční jistota a životní rovnováha. Deloitte

Česká data jsou pro nás ještě zajímavější. V průzkumu Deloitte 2025 uvedlo 72 % českých příslušníků generace Z, že si alespoň jednou týdně rozvíjejí dovednosti důležité pro svou kariéru. Mezi schopnosti důležité pro kariérní postup řadili oborové znalosti, komunikační a další měkké dovednosti, time management, kreativitu i technické schopnosti. Deloitte

A nejnovější globální průzkum Deloitte z roku 2026 posouvá obraz ještě dál: pouze čtvrtina generace Z a přibližně pětina mileniálů preferuje rychlý kariérní postup založený na rychlém povyšování. Většina dává přednost postupnějšímu růstu nebo je ochotná udělat i kariérní krok „do strany“, pokud díky němu získá zkušenosti využitelné v budoucnu. Deloitte

Kariéra tak stále méně připomíná žebřík, po kterém postupujeme nahoru.

Spíš začíná připomínat cestu s rozcestníky.

A právě tady začíná „Vyber správně“

Když jsme tvořili učební materiály pro kariérové poradenství Vyber (ne)správně, nechtěli jsme mladému člověku říct, kterou školu nebo profesi si má vybrat.

Mnohem důležitější je vybavit ho pro rozhodování.

Znát svoje talenty a superschopnosti. Rozumět tomu, co ho motivuje. Umět se podívat na svět profesí. Přemýšlet o tom, jak chce žít. Pracovat se strachem a nejistotou. A nakonec dokázat udělat rozhodnutí, které dává smysl teď – s vědomím, že za několik let může přijít další rozcestí.

To není známka špatného rozhodnutí.

Je to stále běžnější podoba profesního života.

Design kariéry v turbulentní době

A právě o tom chceme mluvit také letos na Gaudeamu Brno.

20. října 2026 od 13:20 do 15:45 pořádají JCMM a Canonada v Pedagogickém centru v pavilonu V panelovou diskusi Design kariéry v turbulentní době.

Setkají se v ní různé pohledy na stejnou otázku: Jak se připravit na kariéru ve světě, který se mění rychleji než naše představy o jednotlivých profesích?

O trhu práce bude mluvit analytik Tomáš Ervín Dombrovský z Alma Career, akademickou perspektivu přinese Barbora Šolcová z MUNI, pohled firem Petr Tužil z Ljunghall a Zuzana Roznosová z Phonexia, možnosti kariérového rozvoje představí Martina Milotová z JCMM a zkušenost kariérového kouče Ladislav Koubek z Canonady.

A za Vyber (ne)správně přinesu téma, které považuji v tomto světě za zásadní: superschopnosti a dovednosti pro budoucnost.

Možná tedy potřebujeme změnit jednu otázku

Až se příště zeptáme mladého člověka:

„Co chceš jednou dělat?“

zkusme přidat ještě několik dalších:

Co ti jde? Co tě nabíjí energií? Co se chceš naučit? Jaký problém bys chtěl řešit? A co uděláš, když zjistíš, že cesta, kterou sis vybral, už pro tebe není ta pravá?

Protože školu si vybíráme několikrát.

Zaměstnavatele pravděpodobně ještě častěji.

A svoji kariéru?

Tu budeme tvořit celý život.

Mgr. Ladislav Koubek, MBA