#3 PERSPEKTIVY: Co je pro rozvoj užitečnější: tablet, nebo kniha, tužka a papír?

"Máte ke knize Vyber (ne)správně také aplikaci?" tahle otázka zaznívá na vzdělávacích veletrzích poměrně často. Ne, nebráníme se pokroku, ale pro vytvoření knihy a tištěných materiálů máme své důvody. Věříme, že tištěné materiály, čtení z papírové knihy, kreslení a psaní rukou stimulují mozek jiným způsobem a první prodejní sezóna nás přesvědčila, že nejsme sami, kdo si to myslí.

Kompletní sada se letos navíc dostala na shortlist evropských ocenění Best European Learning Materials Awards 2026 (BELMA) v kategorii Secondary Education.

Má tedy v době mobilů, tabletů a umělé inteligence ještě smysl dávat studentovi do ruky papír a tužku?

Výzkumy posledních let naznačují, že ano. Při čtení delších a informačních textů může papír podpořit porozumění a psaní rukou zapojuje mozek jiným způsobem než psaní na klávesnici. Zároveň se ukazuje, že samotná technologie není problém. Důležité je, k čemu ji používáme a jaký typ pozornosti daná činnost vyžaduje.

Zajímavý je i vývoj v zemích, které byly dlouho považované za průkopníky digitalizace školství. Například Švédsko v posledních letech znovu výrazně investuje do fyzických učebnic a otevřeně mluví o potřebě větší rovnováhy mezi obrazovkami, čtením a prací s tištěnými materiály.

Takže otázka možná není, zda je lepší papír nebo tablet. Zajímavější je podívat se, co od dané chvíle potřebuje student, rodič a pedagog.

#1 STUDENT: Když se potřebují myšlenky někde potkat

Při rozhodování o budoucím povolání se dá během jediného večera nasbírat obrovské množství informací. Profesní testy, stránky škol, videa o budoucnosti práce, diskuse studentů, žebříčky, sociální sítě a dnes samozřejmě také umělá inteligence.

Informací může být hodně. Jasno z nich ale nevzniká automaticky.

Ve Vyber (ne)správně si proto studenti postupně zapisují do vision boardů, co o sobě zjistili. Co je baví, v čem se jim daří, co si vyzkoušeli, co je překvapilo a co se v jejich zkušenostech opakuje.

A právě opakování je důležité.

Student si třeba nejdřív poznamená, že ho baví práce s lidmi. O pár týdnů později zjistí, že rád vysvětluje složité věci. V jiném cvičení se objeví, že přirozeně organizuje ostatní a dává věcem řád.

Jedna poznámka může být náhoda. Když se podobný motiv vrací opakovaně, začíná ukazovat něco podstatnějšího.

Papír v tomhle funguje velmi prostě: zůstává před očima. Myšlenková mapa na zdi je skvělá zpětná vazba i kompas. Vyvíjí se. Pokaždé, když žák či student objeví nový pohled, přidá ho do celkového obrazu. Může vracet ke starším zápisům, doplňovat je, měnit nebo si všimnout souvislosti, kterou před měsícem ještě neviděl. To vše, aniž by na sebe vytvářel tlak na výkon, na rozhodnutí.

A pak mu to dojde. Některé odpovědi totiž potřebují čas.

#2 RODIČ: Když rozhodnutí ještě není hotové

Pro rodiče začíná být volba školy velmi konkrétní ve chvíli, kdy se blíží termíny přihlášek. Dítě stále zvažuje několik možností a přirozeně vzniká potřeba pomoct mu rozhodnutí urychlit.

Začneme hledat další informace. Porovnáváme školy, posíláme odkazy, ptáme se známých nebo zjišťujeme, jaké mají absolventi uplatnění.

To všechno může být užitečné. Mladý člověk ale potřebuje nové informace propojit s tím, co už ví sám o sobě.

Rodič je praktický. Má životní zkušenost a ví, jak to v životě chodí. Rád by to vše předal svému dítěti, které ale často odmítá naslouchat. Tady může opět pomoci papír. Svoje praktické myšlenky formulujte. Napište je, nabídněte je svému dítěti jako doporučení do myšlenkové mapy a nechte na něm, jestli si je tam přidá. Například jako doporučení "co by mě mohlo uživit".

Dejte svému dítěti příležitost si nové nápady vyzkoušet. Někdy může být zajímavé vrátit se k tomu, co už si dospívající zapsal před časem a porovnat vývoj myšlenek. Jak na něj dnes působí škola, která ho před měsícem nadchla? Změnilo se něco po návštěvě dne otevřených dveří? Dokáže si představit, že se danému tématu bude několik let skutečně věnovat?

Fyzický záznam dovoluje vidět, jak se uvažování mění v čase.

A rodič tím získává prostor pro jiný typ rozhovoru. Místo dalšího doporučení, nesouhlasu nebo tlaku může pomoct otázka:

„Když se podíváš na to, co sis napsal před měsícem, vidíš dnes něco jinak? Co se změnilo? Proč?“

Taková otázka někdy otevře oči víc než celá tabulka škol.

#3 PEDAGOG: Když má každý nástroj svůj účel

Digitální nástroje mají v kariérovém vzdělávání obrovskou hodnotu. Studenti díky nim mohou během chvíle hledat školy, porovnávat obory, sledovat videa z praxe nebo zjišťovat, jak se mění jednotlivé profese.

Pak přichází část, ve které potřebují pracovat sami se sebou.

Zachytit vlastní zkušenost, vrátit se k ní, porovnat ji s další a postupně si všimnout vzorců, které se opakují.

Právě tady mohou mít fyzické materiály pro pedagoga velkou výhodu. Když student po jednotlivých cvičeních zapisuje konkrétní poznatky na vision board, jeho přemýšlení získává viditelnou stopu. Po několika týdnech je možné sledovat, co přibylo, co se změnilo a kde se začínají jednotlivé oblasti propojovat.

Pedagog tak nevidí jen výsledek jednoho cvičení. Může sledovat celý proces.

To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme Vyber (ne)správně postavili jako propojení tištěné knihy, vision boardů a dalších fyzických materiálů. Kniha vede studenta otázkami a cvičeními, vision board zachycuje jeho poznatky a umožňuje mu dlouhodobě sledovat, jak se jeho profesní vize zpřesňuje.

To, že se letos tato kompletní sada včetně nástrojů pro pedagogy dostala na shortlist Best European Learning Materials Awards 2026, vnímáme jako příjemné potvrzení toho, že moderní vzdělávací pomůcka nemusí stát jen na technologii. Stejně důležitý může být dobře promyšlený způsob, jak student pracuje s vlastní pozorností.

Papír nebo tablet?

Možná si nemusíme vybírat.

Když student hledá aktuální informace o školách, oborech nebo profesích, digitální svět mu nabízí možnosti, které by před několika lety byly nepředstavitelné.

Když potřebuje několik dní přemýšlet nad jednou otázkou, vlastní rukou si něco poznamenat a později se k tomu vrátit, může mít papír úplně jinou hodnotu.

A právě kombinace obou světů nám dnes připadá nejzajímavější.

Technologie nám pomáhají informace rychle hledat a propojovat. Papír může vytvořit prostor pro pomalejší přemýšlení, soustředění a návrat k vlastní zkušenosti.

V době, kdy máme odpověď téměř na cokoli během několika sekund, může být docela cennou superschopností umět se na chvíli zastavit a dát vlastní hlavě čas, aby si některé odpovědi poskládala sama.

Zdroje a další čtení

Výzkumy porovnávající čtení z papíru a obrazovky ukazují u papíru výhodu v porozumění zejména u některých typů delších a informačních textů.

Výzkum norských vědců sledoval rozdíly v mozkové aktivitě při psaní rukou a na klávesnici a ukázal odlišné zapojení mozkových sítí při obou činnostech.

Švédsko v posledních letech zvýšilo podporu fyzických učebnic a omezuje používání obrazovek tam, kde pro ně není jasný vzdělávací přínos.

Další zdroje k tématu:

• výzkumy čtení z papíru vs. obrazovky,

• studie o psaní rukou a učení,

• materiály švédské vlády k návratu učebnic do škol,

• rozhovory a popularizační texty českých neurovědců o pozornosti, učení a neuroplasticitě.

Mgr. Ladislav Koubek, MBA