5 věcí, které se vyplatí nastavit ještě před prázdninami: Kdo potřebuje podporu a jak pracovat s uvědoměním studentů

Červen je dobrý čas podívat se na podporu studentů při volbě další cesty jako na celek.

V minulém článku jsme věnovali pozornost organizaci kariérového poradenství a odpovědnostem.

Dnes se zaměříme na další dvě otázky červnového auditu:

2. Které ročníky potřebují systematickou podporu a jaký typ podpory zvolit?

3. Jak škola pracuje se sebepoznáním a silnými stránkami studentů?

Obě otázky spolu úzce souvisejí. Student se obvykle nerozhoduje dobře ve chvíli, kdy má málo času, málo zkušeností a velký tlak okolí. Potřebuje prostor, ve kterém může postupně poznávat sám sebe, zvažovat možnosti a učit se dělat první rozhodnutí.

Podpora má přijít dřív než tlak přihlášek

Ve škole i v rodinách se nejčastěji mluví o volbě školy, a to v okamžiku, kdy mladý člověk právě stojí před rozhodnutím. Na základní škole jsou to hlavně deváťáci. Na střední škole maturanti nebo studenti, kteří řeší vysokou školu, praxi, práci či další profesní směr. Je to pochopitelné, neboť v této fázi přichází největší tlak na to se rozhodnout.

Pro správnou volbu je však důležité začít dřív

Osmá třída je vhodný čas pro práci se sebepoznáním. Žák ještě nemusí vybírat konkrétní školu, ale může začít přemýšlet o tom, co mu jde, co ho zajímá, v jakém prostředí se mu daří a jaké činnosti mu dávají smysl. To vše je důležité, aby si začal tvořit svou životní vizi a teprve podle ní volil svůj profesní směr. Představa jak chci žít svůj život a kým chci být je velmi komplexní a náš mozek potřebuje čas, aby ji vytvořil. V tomto období žák daleko více potřebuje průvodce, ať už je jím rodič nebo učitel. Potřebuje průvodce, který mu pomůže dát do souvislosti poznatky, které o sobě získává, který mu pomůže zaměřit pozornost správnými otázkami a otevře mu dveře zkušenosti. V tomto období často žáci vnímají citlivě určité vzkazy - například nespravedlnost, kterou se pak v životě pokoušejí napravit nebo tvůrčí impulsy, které, nepotlačeny, později vyústí v uměleckou profesi.

Žáci v deváté třídě potřebuje větší oporu při porovnávání variant. Student by měl v této době pracovat se svou vizí a s konkrétními školami, obory, přijímacím řízením. Někdy je nutné pracovat i s očekáváním rodiny, které může být odlišné než zaměření žáka. V tomto období má velký význam individuální rozhovor, zapojení rodičů, stejně jako rozhodovací metody a plán kroků k vysněnému povolání.

Na střední škole se téma vrací v jiné podobě. Student si ověřuje, zda zvolený směr odpovídá jeho představám. Vybírá semináře, praxi, brigádu, vysokou školu nebo první práci. Často už nepotřebuje další seznam možností. Přesto i zde může přijít zpřesnění nebo změna oboru, když student zjistí, že střední školu nezvolil správně.

Dobře nastavený systém proto pracuje s různými ročníky různě. Pokud se vše soustředí až do období těsně před přihláškami, student se rozhoduje ve stresu. Rozhodnutí, které je vynucené nebo motivované strachem, že se jinam nedostane, bývá většinou později hodnocené jako špatné. Volba pod tlakem může vycházet hlavně ze známek, tlaku rodiny, kamarádů nebo povrchní představy o oboru.

Čas věnovaný sebepoznání předem není luxus, ale prevence vynucených rozhodnutí motivovaných strachem.

Sebepoznání je praktický nástroj

Slovo sebepoznání může znít neuchopitelně, ve skutečnosti jde o velmi praktickou část práce se studentem, která může mít oporu v celé řadě nástrojů. Student, který neumí pojmenovat svoje silné stránky, zájmy, hodnoty a pracovní preference, se těžko rozhoduje. Nemá podle čeho třídit možnosti. Snadno se nechá vést tím, co zní prestižně, co doporučují rodiče nebo kam jde kamarád.

Sebepoznání pomáhá vytvořit vnitřní kompas. Neříká studentovi přesně, kam má jít. Pomáhá mu rozlišovat, co je pro něj důležité, co potřebuje ověřit a jaký další krok dává smysl. Kariérový poradce v takové by v té chvílli neměl být tím, kdo předá hotové řešení. Je spíše průvodcem. Vede rozhovor tak, aby student dokázal lépe pojmenovat, co už o sobě ví, kde má nejasnosti a co může vyzkoušet. Tady se v praxi ukazuje velký rozdíl v účinnosti mezi kariérovým poradenstvím, běžným ve školách, a kariérových koučinkem. Věříme, že koučovací dovednosti by měly být výbavou každého kariérového poradce nebo učitele, který přivádí žáka s většímu sebeuvědomění.

V kariérovém koučinku přicházejí rychlé rady otevřené otázky, například:

Co bys nejraději dělal celý život, kdybys neměl žádná omezení?

Jaká činnost tě natolik baví, že bys ji chtěl dělat stále?

Jaké činnosti tě nejvíce vyčerpávají?

Co ti jde samo?

Na co sis jako dítě nejraději hrál a proč?

Kompetence poradce: rozhovor, diagnostika a aktivizace studenta

Tato oblast má oporu i v profesních rámcích. Národní soustava povolání u kariérového poradce pro vzdělávací a profesní dráhu uvádí práci s rozhodováním klienta, poskytování informací o vzdělávacích možnostech, využití kariérové diagnostiky a aktivizaci klienta k samostatnému rozhodování o vlastní kariéře.

Pro školu z toho plyne praktický závěr. Nestačí jednorázová beseda nebo seznam škol. Student potřebuje vedený proces. Bezpečný prostor pro přemýšlení. Vhodné otázky. Práci se silnými stránkami. Ověřování možností. A postupné přebírání odpovědnosti za vlastní rozhodnutí.

Povšimněte si rozdílu v rozhovoru, kdy se se zájmem ptáte a druhá strana odpovídá a rozhovoru, kdy dáváte rady, byť s nejlepším úmyslem. Pokud radíte, velmi často se dostanete do opakujícího se vzorce:

Učitel: “mohl bys například….”

Žák (rodič): “Ano,ale…”

Frustrace, která přichází z nepochopení dobře míněných rad, je přirozená. Právě takový rozhovor jde totiž proti zásadám efektivní práci s lidským mozkem.

Jak může pomoci Vyber správně

Ve Vyber správně pomáháme školám vést studenty od sebepoznání přes možnosti až k prvním konkrétním krokům.

Průvodce profesní cestou studenta je vhodný pro školy, které chtějí získat metodiku, strukturu a praktické nástroje pro práci se studenty. Pomáhá otevírat témata silných stránek, hodnot, zájmů, možností a rozhodování tak, aby student postupně získával vlastní orientaci.

Mastermind pro kariérové poradce nabízí prostor pro sdílení situací z praxe. Například když student říká „já nevím“, rodiče mají jinou představu, třída potřebuje skupinovou aktivitu nebo poradce hledá způsob, jak propojit diagnostiku s rozhovorem a dalším krokem.

Kariérový koučink může být vhodnou návaznou podporou pro studenty, kteří potřebují individuální prostor. Pomáhá jim klást si dobré otázky, pojmenovat silné stránky, zorientovat se v možnostech a převést nejistotu do konkrétních kroků.

Co si promyslet ještě v červnu?

Které ročníky potřebují v příštím školním roce podporu nejdříve?

Jaké aktivity na podporu sebepoznání a vytvoření profesní vize a vnitřního kompasu v tomto ročníku absolvují?

Jak systematicky pracujeme se sebeuvědoměním a silnými stránkami studentů?

Mgr. Ladislav Koubek, MBA